ŠTÍHLICE
Nížeji v kotlině leží jako dobré východisko do krásných Dolánek a do údolí Divoké Šembery odlehlé Štíhlice. (Buď podle rod. jména Štíhliců nebo od stěhovavý, staroslov. stěhotání ptačí).
Mezi Kozojedy, Dolánkami a Štíhlicemi byl Kozí hřbet s Kobylím polem, kde se páslo stádo polodivokých koní, chovaných tu pro válečné potřeby panovníkovy. Za Jana Lucemburského sídlili ve Štíhlicích jen lesnici. Od Štíhlic vytéká potok Lázný, který vytváří s potokem Kozojedským řeku Šemberu, jež tvoří v Dolánkách divukrásné scenerie, rokle a výmoly. –
Vůkolní doubravčický revír měl 1624 jitra rozlohy. R. 1920 bylo od Štíhlic vzato 7 menších žulových kamenů, které pak s označením Žižka, Prokop, Roháč, Jeroným, Chelčický, Štítný a Milíč byly dány k Husovu kameni v Jiráskových sadech v Čes. Brodě. Na návsi stojící lípa Svobody byla zasazena již v listop. 1918 a k jejím kořenům byla dána zapečetěná láhev s pamětními spisy. - Ze Štíhlic, jejichž život zajímavě popsal místní rodák a říd. učitel Bedř. Krákora v knize "Na chalupě", jde vytrvalý turista na Doubravčice, do Dolánek, na Staré Zámky a odtud buď přes Kozojedy zpět do Kostelce či do Mukařova, nebo Dolánkami na rozcestí k dubům. - Vzdá1enosti : Žernovka 2 km, Vyžlovka 2.5, Doubravčice 2'S, Kozojedy 3 a Louňovice 3 km. Půvabně se na stráních nedaleko státní pražské silnice rozložilo jiné středisko kameníků a vzkvétající letovisko.
Archeologické poznatky: Středověké osídlení je doloženo na obou protilehlých svazích v jádru obce. Potok protékající Štíhlicemi přechází z pramenné pánve do hlubšího zářezu, rozevírajícího se v místech s doklady středověkého osídlení v širší pánev, obrácenou k V. Nálezy ze Štíhlic zaznamenal již J. L. Píč ve svém deníku (s. 610 - nález silných střepů vyšehradského typu na dvoře J. Vávry; zřejmě mladší nálezy na s. 126-127). Středověké osídlení na pravé straně údolí dokládají poměrně hojné sběry keramických zlomků. Z. Smetánka (1960) zaznamenal porušení žulové zvětraliny s keramikou, k němuž tu došlo před 2. světovou válkou. Na levém břehu objevil objekt, který byl již delší dobu rozvážen. Ve zbývající části provedl v r. 1958 záchranný výzkum (Smetánka 1961; NZ 3017/60). Sonda 200 x 75 byla vyměřena největší podle daných možností. Při maximální hloubce 200 cm nedosáhla podložní terén. Celý profil tvořila nezvrstvená žulová zvětralina, obsahující jen několik navětralých a drobivých kamenů. Výjimečně se vyskytovaly i kousky mazanice, dokonce i 10 cm dlouhé. Mazanice pravděpodobně sloužila ke spojování kamenů ve zdivu. - Sonda zasáhla pozůstatek destrukční vrstvy nadzemního objektu.
