Výtažek z Průvodce po Černokostelecku z roku 1937
Černé Voděrady
(387 m n. m. - Od os. jména Voděrad, a ten z rodov. jména Voděradů, těch, kteří
radili čili pracovali v zavodněné krajině). Je to velmi stará obec, připomínaná
již od r. 1088 jako Voděrady. Patřívala k Ratajům, později ke Kostelci a farou
ke Konojedům. R. 1344 byla to ještě pastevní lesní víska, kterou tehdy po králi
Janu Luc. držel s Kostelcem pan Ježek z Náchoda. Za Karla IV. vedla přes Č.
Voděrady cesta z Prahy do sázavského kláštera. Je to nynější sz. cesta k
Svojeticům, zvaná dosud Pražská. U spouště v Zadních borovinách stával do
30-leté války dvorec Voříšťata. Při úpravě cesty do Konojed r. 1896 byla asi
300 kroků nad Borovinami nalezena popelnice a kamenná sekyrka. - Na jv. příkrém
svahu vrchu Kobyly (505 m n. m.) v trati V lískách či V lágru je na 30 žulových
kruhovitých kamenů dosud neznámého původu a účelu. Je to v místech, kde potok,
tekoucí Haberským údolím, protíná silnici ze Zvánovic do Voděrad. Asi 300 kroků
od silnice proti toku potoka jsou tyto pravidelně a jako žernovy přitesané
balvany jednak zapadlé v bažinaté louce (399 m), jednak rozhozeny po stráni, se
které byly svrženy. Na vrchu této stráně je "Pohanské obětiště". Jsou to 2 balvany, které nesou balvan
třetí, t. zv. vik1an. Na tomto je 30 cm hluboká podkovovitá prohlubeň o 75 cm v
průměru. Z dešťové vody v ní zachycené pohanští kněží věstili budoucnost.
- Prvá škola tu byla zřízena r. 1790 v čp. 45. Vyučoval v ní voj. vysloužilec a
tkadlec Drbal, který v sousední jizbě tkal, zatím co starší žák předříkával
mladším učivo. Předtím chodily děti do školy ve Stř. Skalici. - Před nynější
školou je studně Jordán, nazvaná tak
prý Čes. bratry. V lese u vsi je studánka Husařovka.
- Voděradská mys1ivna nad rybníkem
(440 m) spravuje voděradský revír veliký 1518 jiter, v němž jest vrch Čihadlo (533 m) s překrásným výhledem.
Od myslivny nás dovede příjemná lesní cesta k Pohanskému obětišti. - Na poloviční cestě z Č. Voděrad do Svojetic
je triangu1ační pyramida (500 m)
třetího řádu. Poblíž roste asi 150 r. starý mléčný javor (50 cm v průměru) a
dub asi 250-letý.
Čern.
Voděrady jsou proslulé svými mi1íři,
v nichž se ještě nedávno pálilo dřevěné uhlí. Milíře byly hojné nejen v lesích
U jezírka, V koutňatech a U křížku, ale i na zahradách. Uhlíři tu káceli,
řezali a štěpili kmeny a rovnali je kolem silného kůlu do kužele se sklonem do
středu. Hranici obložili chvojím a poházeli hlínou. Když vytáhli kůl čili tyk
(2 m vysoký a 1 dm tlustý), vznikl komín. Holí provrtali v hlíně několik otvorů
a nahoře v komíně rozdělali oheň. Špatně hlídaný nebo nedobře opatřený milíř
často shořel. V milíři (5 m vysoký, 10 m v průměru) bylo 28 metrů dřeva a
zuhelnění trvalo 4 dni a noci. Uhlíři, kteří se přes pobyt v kouři dožívali
vysokého věku a kterým zpravidla velmi chutnalo, rozváželi dřevěné uhlí po
okolí kovářům a klempířům, do Prahy továrnám a na výrobu střelného prachu, ale
ponejvíce do cukrovarů v Kolíně, K. Hoře a Bečvárech. Cukrovar spotřeboval
ročně 50-60 for dřevěného uhlí po 60-70 zlatých.
Ještě r. 1890 pálil tu
místní koželuh Bokštefl kolomaz, již potřeboval na kůže, z nichž dělal řemínky.
Předtím tu bývalo hojně kolomazných pecí. Poslední stála ve břehu u lesa V
doubí. Byl to stojatý půlválec. Jeho oblá část byla vyhloubena ve břehu, přední
stěna byla rovná z cihel. Pec měla 2 oddělení : vrchní na pařezy, spodní jako
nádržku na kolomaz. Byly spojeny kanálkem. Rozštípané smolné borové pařezy v
horní části - přikryté chvojím a hlínou - se zespoda zapálily. Nedokonalým
hořením se pryskyřice roztavila a stekla kanálkem do spodní nádrže, odkudž
korýtkem vytékala do nastavených hrnců. Ještě za tepla se řídká kolomaz cedila
do beček přes pytlovinu.
U
Č. Voděrad jsou v žule křemenné žíly se sírnými měděnými rudami, jichž se tu
kdysi dobývalo na Oradlech. Pod Č. Voděrady bylo mnoho rybníků : Šáchovec,
Lambert. Žabinec - a 3 na Jevanském potoce : Dlouhý, Prostřední, Dolejší.
Všechny byly r. 1810 po průtrži mračen vypuštěny. Odlehlost obce, které bylo
přezdíváno Bukovany, působila na její rázovitost. Pochází odtud starý verbář
pověr a čar. Rostliny mají tu zvláštní lidové pojmenování.
Z Kostelce n. Č. L.
vyvede nás od Okresního domu Komenského či Konojedská ulice, k lesu Maliňáku,
za nímž brzy následuje rozsáhlý les s hájovnou Konojedskou cha1upou a studánkou Zlodějkou. Pod nimi nad Bohumilským potokem jsou lomy červeného
pískovce, z kterého byl budován kostelecký zámek. V lomu byl r. 1936 nučickým
kameníkem Borovičkou zhruba opracován pomník "Strakonického dudáka",
jejž dokončil sochař Opatrný. Socha zdobí nyní Strakonice.
Ze školní kroniky a ze zápisů p. Jos. Šindeláře, výměnkáře ve Voděradech
Jméno Voděrady pochází odtud, že zdejší obyvatelé vycházeli na vodní práce. Raditi znamenalo tolik jako dělati. Již před rokem 1844 náležely Voděrady ke Kostelci n. Č. L., který byl majetkem královské komory. Král Jan dal kostelecké zboží panu Ješkovi z Náchoda směnou za statek náchodský. Již za Karla IV. vedla přes Voděrady cesta z Prahy do Sázavského kláštera, nynější severozápadní cesta do Svojetic, která se dosud nazývá Pražská cesta. Nablízku Voděrad jest mlýn Hačka. Kdysi býval dvorem. R. 1560 však byl do gruntu pustý. Mimo dvůr tam byla i výsadní krčma. U Spouště v Zadních Borovinách stával dvorec Voříšťata. Byl zničen v Stoleté válce. Pod Voděrady na východní straně bylo několik rybníliků: Šáchovec, Žabinec, Dlouhý, Prostřední a Dolejší rybník, které prý se strhaly velikými lijavci před 120 lety na sv. Annu. Do Šáchovce se sázelo 15 kop a do Žabince 7 kop (podle zápisů z 16. století.) Podle téhož zápisu bylo v potoce pode vsí mřeňů, střevlí a raků časem hojnost. Hačka, Penčice a Jevany náležely k zdejší obci. V 16. století tu bylo 33 gruntů, ze kterých platili poddaní vrchnosti ročně 3l kop 26 gr.1 d. a 4 slepice úroku. Z té vsi Voděrad všichni vespolek povinni byli seno i otavu na lukách pod touž vsí ležících usušiti, shrabati a na kupy skládati. Od sena dostávali 1 sud piva bílého a od otavy též. - Nedaleko vesnice v lese je studánka Husařovka., která prý vznikla později, v 7leté válce, kdy prý tam v kotlině v úkrytu tábořili husaři. Před školou je studně Jordán, která se prý tak zove od Českých bratří.
Má výbornou vodu, ale věčně rozlámanou pumpu.
V.Šmíd.
Zmínka o škole v Černých Voděradech z časopisu Podlipansko.