PENČICE

Dr. KAREL BEDNAŘÍK:

Příspěvek k dějinám rybníků na Českobrodsku

V listinných památkách nelze přesně zjistit, kdy se začínají na Českobrodsku poprvé zakládat rybníky. Jistěže naše kraji­na byla vhodná pro jejich zakládání svými táhlými údolími, a to zejména v jižní části okresu. Tato údolí se dala snadno přehra­dit rovnými hrázemi, a tak vznikaly rybníky zvané stavy. Samo hloubení pak nevyžadovalo přílišné práce a nákladu. V severní části okresu naproti tomu rybníky z části odvodňovaly a z části zatopovaly bažinatý a močálovitý terén. Tím soustřeďovaly škodlivou vodu. Zároveň tak byla získávána v těchto místech další zemědělská půda, potřebná pro početnější obyvatelstvo.

První rybníky u nás zakládaly kláštery, které poznaly je­jich hospodářský význam. Zásah veřejné moci do zakládání rybníků známe z doby Karla IV. Jeho »Majestas Carolina« v roce 1365 předložená ke schválení, ukládá stavům i královské ko­moře pilně stavěti rybníky. » .. . aby království naše české mělo hojnost ryb a vodních par. . .«. Tento dokument svědčí o tom, že již tato doba si byla vědoma, třeba nejasně, důležitosti klima­tického významu rybníků. I když »Majestas Carolina« nebyla sněmem jako zákoník přijata, měla přesto platnost v mno­hých směrech. Vrchnosti začínaly v hojnější míře stavět rybní­ky, neboť viděly, jaký užitek plyne z rybničního hospodářství. Stavební náklad na rybník střední velikosti kolem 100-150 kop grošů českých byl pro rybničního podnikatele výhodnou inve­sticí, jež se mu brzy vrátila mnohonásobně.

Rybníky nezačínaly stavět jen vrchnosti světské a panovník, nýbrž i duchovní a města, vesnice, cechovní organizace i pod­daní, neboť si současně uvědomovali, jaké příjmy z nich plynou. Husitské revoluční hnutí zarazilo na čas tento stavební ruch. Snad někde došlo i k vypouštění rybníků, ale nakonec hráze stály a rybniční hospodaření celkem neutrpělo velké škody.

Konec 15. a celé 16. století znamená největší rozmach a slá­vu českého rybnikářství, které se rozrůstá do nebývalých roz­měrů a forem a stává se jednou z nejdůležitějších složek tehdej­šího národního hospodářství.Válka třicetiletá přinesla zkázu a prakticky znamená zánik mnohého z toho, co bylo budováno pomalu 200 let. Již nikdy nedošlo k obnovení dřívějšího rozsahu ~ slávy českého rybni­kářství, i když se o to pokoušela vládnoucí třída a panovník hlavně v 18. století.

Také Českobrodsko mělo před husitskou revolucí řadu ryb­níků, jak nám dokládají zbytky hrází a místní názvy. Listinně je však nemůžeme doložiti dosti dobře a spolehlivě. Těžiště sta­veb rybníků bylo u nás na okrese až koncem 15. a v 16. století. Tehdy došlo u nás. ke stavbě celé rybniční soustavy, i když ne v takovém rozsahu, jak je známe z jižních Čech, Pardubicka anebo Poděbradska.

stavbu rybníka v nedalekých Liblicích zachycuje listina z r. 1496 (1). Na žádost Jana ze Strážnice obeslala městská čes­kobrodská rada zdejší obyvatele Jana Rybnikáře a Jaroše Stránského, dále Kubu Šestáka a Matěje Zeleného z Kouřimi, »kterýžto pod znamenitým závazkem na místě přísahy k svému svědomí souc zavázáni všichni spolkem před námi vyznali sou jednostejně takto, že hrázy panu Janovi Liblickému dělali sou« za 130 kop grošů míšenských, taras za 15 kop a 4 korce žita, dále obdrželi od sekání dříví na taras 30 kaprů a půl druhé kopy míšenských. O dalším rybníku u Liblic je zpráva z 25. září 1510 (2), kdy opět městští páni vyslechli na žádost Václava Bradáče z Toušeně a na Liblicích rybníkáře Václava Píseckého, který stavěl hráz u nového rybníka nad Liblicemi za 51 kop grošů míšenských. Dále dostal 8 korců žita, 1 korec ječmene, věrtel hrachu, půl poltu slaniny, 6 sudů piva, 40 kaprů a prostici soli. Hráz pak dodělal a k ní struhy za 25 kop míš. krčmář Ondráček z Toužic, který také udělal nový haltýř za 9 a půl kopy míš. Vesnici Liblice i s těmito rybníky koupilo město Český Brod v roce 1583 a patřily k ní v té době celkem 3 rybníky: první Chodotín, druhý nad ním, později zvaný Nouzovec, který. byl vystaven v r. 1533 a po jehož hrázi šla silnice (Trstenická stez­ka) a třetí byl u silnice vedoucí z Přistoupimi do Liblic.v roce 1557 koupilo město český Brod dříve jemu Ferdinandem I. kon­fiskované nemovitosti a mezi nimi i tři rybníky: jeden Pod ptá­kem, později zvaný podvinický, druhý Nový, ležící u Choura­nic a třetí pod Tuchorazí. Začátkem 17. století měla obec i se zádušemi tří kostelů a špitálu celkem 24 rybníků (3). Škoda, že se nám nezachovaly bližší zprávy o obecním rybničním hospo­daření. Máme pouze poměrně kusou zprávu, a to obecní registra důchodů z let 1613-1615. Tam čteme, že se v roce 1613 lovil rybník v obci Liblicích a že se tehdy vylovilo 13 a ½ kopy kaprů a 90 kusů štik, které byly vesměs odvezeny do starých sádek ke kamennému mostu v Liblicích. Za drůbež (tak se na­zývaly ostatní ryby) pak porůznu prodanou bylo utrženo 7 kop 26 gr 2 d. Bohatší úlovek byl z rybníku podvinického, který vynesl 25 kop kaprů, 58 štik, tříletého plodu 13 a ½ kopy, ka­rasů 6 džberů, z nichž 3 džbery s plodem byly odvezeny do měst­ského rybníka Rákosného u liblického mlýna a ostatní zane­chány v témž rybníce. V témže roce se prodalo z městských ryb­níků 44 a ½ džberu kaprů a 2 a ¾ džberu štik za 169 kop 40 gr. Džber kaprů se prodával za 3 kopy 30 kr a štik za 5 kop. Mu­síme uvážit, že celá řada lidí dostávala ryby zdarma. Byli to žáci ve škole, učitelé, kněží, špitál, městští úředníci, také páni radní a hlavně primátor a císařský rychtář. Při čemž se nesmělo zapomínat na »pocty« různým pánům úředníkům z Prahy. Rybníky se lovily obyčejně jednou za tři roky. Pro úplnost ještě nutno uvésti, že o rok později, tedy r. 1614, se lovil rybník ve vsi Tismicích a starý rybník v Liblicích. První dal úlovek 19 a ½ kopy kaprů a 2 a ½ kopy štik, které se vesměs dovezly opět do liblických sádek. Proti tomu výlov druhého rybníka nemohl být dokončen přes to, že se začalo na sv. Martina (11. listopadu). Druhý den byl takový mráz, že »rybník zavříti se musel«, Úlo­vek pak byl 39 kop 36 kusů kaprů, 5 kop 17 štik a za drobnou drůbež se utržilo 18 kop 24 gr. - Dne 24. dubna 1615 byl loven plod z rybníka Nouzov, v němž se jej našlo 8 kop. Ten byl vsa­zen do veského rybníka v Tismicích. Dvouletá a roční ryba dána zase zpět. Dne 25. 4. 1615 byl vyloven rybník Nouzov, v němž se našlo 85 kop ryb. Z těch bylo dáno do starého rybníka u Liblic 50 kop a do Tismic 35 kop. Ostatní roční a dvouleté ryby byly dány zpět (4).

Celé toto rybnikářství přešlo pro účast města na vzpouře na panovníka a jeho jménem se ho ujala dne 7. ledna 1623 čes­ká královská komora, která ho přidělila ke Kostelci nad Čer­nými lesy. Celé panství černokostelecké pak koupil téhož roku královský místodržící Karel kníže z Liechtenštejnu. Tím přešly veškeré městské rybníky mezi rybníky panské a zde se udržely až do první světové války.

K panství černokosteleckému patřila před ro­kem 1623 řada rybníků, jak můžeme sledovati podle urbáře téhož panství z r.1564 (5).

Celkově se dávalo do těchto rybníků 368 kop násady. (V zá­vorkách je uveden počet násady pro každý rybník zvláště v kopách.)

Rybníky výtažní (plůdek v nich roste na násadu kapra cca 50 dkg těžkého):

Celkově se dávalo do těchto rybníků 309 kop rybího plůdku.

Rybníky třecí:

Nad haltýři pod kosteleckým zámkem, U Lhotky, Hořejší u Svojetic, Ve Vrbčanech, Pod Kozojedy, V Ohražení u Kostelce, Pod vesnicí Konojedy, U vesnice Svojetic, Kamenka u Dobrého Pole, Pod Vrbčany, Ve Vyžlovce

Celkově se dávalo do těchto rybníků 2 kopy 18 kaprů. Celkem bylo těchto rybníků 55 a kromě toho byly rybníky na zboží klučovském, a to:

Lacino u Lstiboře (50 kop).

Prostřední klučovský, Nad vin ořem a Trnovatý. Z těchto tří rybníků .byl udělán rybník jeden t. zv. »Klučovský« (100 kop) násady.

Českobrodský okres v dnešní podobě samozřejmě netvořilo pouze panství černokostelecké, které naopak zasahovalo i do vedlejších okresů. Řada vesnic na dnešním okrese patřila i k jiným panstvím, a to na příklad: kounickému, škvoreckému, přerovskému, poděbradskému a ke Komornímu Hrádku a dalším. U těchto dalších panství jsem se přidržel jen rybníků ležících v hranicích okresu. U černokosteleckého jsem úmyslně opustil tuto zásadu, neboť hranice okresu se v této části několikráte měnily. Není pak to dlouhá doba, kdy většina obcí patřila k našemu okresu.

Před r. 1623 byly na kounickém panství tyto rybníky: u Mochova »Nový rybník« (60 kop), který se rozprostíral od Chudomele až k okresní silnici. Měl dva odtoky, jeden do »Okřínku« a z toho do »Sádek« a druhý do »Velkého rybníka« mochovského (400 kop) od okresní silnice až. ke hrázi, po které se jezdí do Bříství. Z »Velkého rybníka« pak byly dva odtoky, jeden do »Podvinického rybníka« (60 kop) a druhý do »Držkovce« u Bříství (100 kop). Nad Břístvím byl rybník na 600 kop. Nedaleko Kounic u dvora Tejnice. byl rybník značně rozsáhlý, který byl zrušen v r. 1688 i s »náchlebním« mlýnem a byly zde zřízeny dva menší rybníčky pode dvorem, ve kterých se plavily ovce před stříháním. U Kozovaz byl rybník na 500 kop, 4. byly u Horoušan na 190 kop násady a též 5 rybníků potěrných (třecích).. Celkem jich bylo 10 (6, 7).

V gruntovní knize mochovské (8) čteme zajímavý zápis, dokládající shon tehdejší šlechty a krále za většími zisky z rybnikářství. Panovník si zvětšuje rybník na úkor poddaných, kteří za to dostávají náhradou méně hodnotné pozemky. Výtah zápisu zní: »Leta 1597 v sobotu po sv. Bartoloměji (30. srpna).‘ Jakož jest leta 1595 rybník Nový u Mochova zvětšil a tím rybníkem jest se nemálo dědin a luk poddaným lidem z městys Mochova zatopilo... a těmto osobám za ty zatopené dědiny jejich jim odevzdává: Vítovi Boháčkovi 32 záhony, Martinovi jinak Martínkovi 47 záhonů a loučku nevelkou, Jirovi Lydlovi 16 záhonů a jednu louku a Petrovi Šmorkovi z Kozovaz ve dvou místech 40 záhonů.« Ti, kteří měli pozemky sousední, podmáčené, nedostali náhradu žádnou.

Z panství škvoreckého a uhříněveského le­žely na okrese před r. 1789 rybníky:

Na pěstování kaprů:

Horní Úvalský (15 kop obsádky), Dolní Úvalský (14 kop obsádky), Mlýnský Hodovský (23 kop), Hodovský ke hnaní pily (20 kop), čerták (14 kop), Mlýnský sluštický (14 kop), Květ­nický mlýnský (14 kop), Květnický veský (16 kop), obětnický polní (30 kop), Mrzecký (17 kop).

Výtažní:

Zámecký škvorecký (20 kop), Vydrholecký (61 kop).

Třecí:

Jezero (42 kop), Hrnčířka (18 kop), Březnický (6 kop), Ves­ký sluštický/(10 kop), Veský ve Zlaté (4 kopy), Vacek (23 kop), Koutní květnický (12 kop), Skřivan (8 kop), Dobročovický (12 kop) (9).

O rybníku »Netušilovi« u Přerova n. L. je zpráva z r. 1569. Mluví se v ní o naléhavé opravě odtokové rybniční trouby (10).

Jak jsme se již zmínili, v roce 1623 přecházejí do správy liechtenštejnské statky města Českého Brodu a s nimi i jeho rybníky. Nakonec jich bylo u panství černokosteleckého 139 a z toho již tehdy 29 pustých a obrácených na pole a luka (11).‘ Podle urbáře černokosteleckého (Zlaté knihy) z r. 1677 bylo ka­prových rybníků 27 s násadou 1510 kop kaprů, 24 kop a 24 kusůštik. Třecích rybníků bylo 12 s obsádkou 13 kop 47 kusů kaprů, výtažních 68 na 1050 kop plodu a pro mletí sladu 3.

Pusté rybníky: kaprové 2 na 115 kop, třecí 2 na 2 kopy, výtažních ?5 na 336 kop. Sádky byly dvoje v Kostelci a jedny u Bylan.

Výnosy rybníků na černokosteleckém velkostatku nebyly celkem valné. Nemáme dochovány hospodářské spisy před r.1770. První výnos můžeme sledovat až v r. 1772 v hlavní knize velkostatku. Příjem za prodané ryby byl 3221 zlatých a vydání na opravy bez platů a deputátů porybného 605 zlatých. Čistý příjem byl 2626 zlatých. V roce 1772 byla výměra rybníků609 ha, takže na jeden ha by připadl výnos CCa 4 zlaté. Výše čistého příjmu se i v dalších letech pohybuje přibližně na 2600 až 2700 zl. Teprve v r.1788 a dalších, kdy došlo k vypuštění několika velkých rybníků (u Dobřichova, Bylan), pak se příjem zdvojnásobil, ba i ztrojnásobil a na 1 ha obnášel 8-9 zlatých, ba i kolem 14 zlatých. plocha rybníků byla propachtována jako pozemky a pachtovné bylo započítáváno do výnosu rybničního hospodářství.

Vlastní rybniční hospodaření na velkostatku upadalo tak rychle, že již o 100 let později, t. j. kolem r. 1888 je pasivní na 1 ha 24 zlatými 50 kro Bylo mnoho příčin, proč rybníky na Čer­nokostelecku byly rušeny a úmyslně je neuvádíme v tomto pří­spěvku, který má jiné poslání. Má pomoci kronikářům našeho okresu. Budeme i nadále sledovati otázku rušení rybníků, neboť chceme nakonec zpracovati všechny rybníky, ležící na česko­brodském okrese. Dokud však nebudou definitivně uspořádány fondy jednotlivých liechtenštejnských velkostatků a opět pří­stupný materiál bývalé účtárny v Bučovicích, nelze v práci po­kračovat.

Zmíníme se ještě o soupisech, které se prováděly v letech 1789 a dalších, jejichž opisy jsou u nás uloženy a originály pak ve Státním archivu v Praze. Obsahují zevrubné popisy rybníků, přesné popisy jejich poloh, výměru, užitkovost a poznámky, tý­kající se technické stránky rybníků a jejich vlastního obhospodařování.

Příspěvek doplňujeme popisem toků vod, který je obsažen v již uváděném urbáři z r. 1677. Mapu k němu nakreslila podle starých zpráv Jarmila Rakušanová. Jsou na ní očíslovány ryb­níky tak, jak jsou uváděny v popisu toků vod.

TOKY VOD

odtud do panství aneb z panství vycházejí a kde zase vpád svůj berou.

První tok

1. Z černých lesů tehovských od Struhařova z panství hraběte z Waldštejna skrze lesy tekoucí.

2. Nad Tehovcem též z pramenů a rybníka pustého tehovského (1) a potom společně v lukách nad Vojkovem se ,schází a pod Vojkovem do gruntů uhříněveských pod mostem vojkovských potůček vpaduje.

Druhý tok :

1. od Tehovce prameny od obecního rybníka tekoucí k Srbínu skrze selské rybníčky až do rybníka »Požáru« (2).

2. Ze Svojetic a pod Svojeticemi v lesích rozdílně vycházejí prameny do rybníka hořejšího (3) a z něho do dolejšího Pítřince (4) přicházejí, odkud též pod Srbín do rybníka Louňovského (5), k čemuž se prameny nad Louňovicemi a z Louňovic přivtělují, z toho do rybníka Pařezu (6) a z něho ihned do rybníka Velkého vyžlovského (7) přichází. K čemuž se také několik pramenů do téhož rybníku z černých lesů od Spálené louky přimisuje.

3. Ve vsi Vyžlovce se prameny vyskytují,a přicházejí do Velkého vyžlovského rybníka, odtud skze rybník Jan (8), doleji Švejcar (9), až do rybníka Jevanského (10) i s přibývajícími prameny z černých lesů, též nad vesniCÍ a z vesnice Jevan, vpadují. Pod kterýmžto rybníkem mlýn o 2 kolách moučných a jedněmi stoupami. Též pod tím rybníkem byla. vystavěna valcha. Doleji pod týmž mlýnem jest vystavena pila (nad ní rybník Nadýmáček (11) a z něho se žene voda na pilu). Dále jde týž tok ke mlýnu a pile poddací v Penčicích, odtud přichází do rybníka Šachovce (12), z něho (i s přimísenými prameny z lesů- a od Voděrad) do rybníka Dlouhého hačeckého.

4. Ze vsi Bohumile, nad Bohumilí od Kostelce vycházející společně do vsi, a ve vsi Cukmadli se vyskytující prameny se scházejí a jdou skrze luka, přivtěluje se k nim několik pramenů‘ od Aldašína a vpadají do rybníka Pstruhového (13), odtud: tečou do Lamberu (14) a Lhoteckého (15). K tomuto toku se také přiměšuje pramen od Lhotky v lukách konojedských a spojuje se s tokem z rybníka Šachovce a vpadá do Dlouhého hačeckého (16), v kterémžto toku se mohou dostávati raci a mřeňky.

5. Ze vsi Konojed a strany Konojed, též prameny vycházejí skrze rybník pod Konojedy (17) lukami až do jmenovaného rybníka Dlouhého hačeckého. Z téhož rybníka jalovou .troubou pod mlýn a poddací pilu hačeckou se od starodávna pouští (z téhož Dlouhého do Prostředního (18), z něho do Dolejšího hačeckého (19) i‘s přimísením pramenů z Haček, pode mlýnem li! Haček do gruntů Hradeckých přichází do rybníka nad Propastí (20).

6. Přichá2ejí se strany ke splavu z luk a lesů Střímelických a hradeckých, pod kterýmžto rybníkem (21) je mlýn Růžkovský o 2 kolech moučných a jedné stoupě a s nově postavenou pilou. Voda se na něho vede jalovou troubou. Ode mlýna z potoka nebo »vandrovní« vody vedou. se přes louky po žlábcích do rybníka Žďár (32) a z něho zase po žlábcích skrze grunty hradecký na rybník Nouzovec (23), kde voda přichází nad Skalicí do hlavního potoka. Týž pak potok pod Skalicí přichází až do gruntů hradeckých k vesnici Rovné. .

7. Také od Oplan rozdílné prameny přicházejí (v potůček shromážděné, v němž se i někdy pstruhy nacházely), u vsi na hradeckých gruntech jménem Přibyslavice se dělí, zase potom do gruntů‘ J. M. knížecí skrze luka skalická a rybník Mřeňavku (24), a potom doleji též skrze luka skalická procházejí a tím způsobem se scházejí u vesnice Rovné v týž hlavní tok skalický. Pod Rovnou pak patří obci Skalici, kde se vody vlévají do Sázavy. V tomto potoce od řeky Sázavy až po mlýn Růžkovský se časem mohou dostati raci, ryby, totiž jelce, parmy a jiné říční ryby.

Třetí tok

1. Ze vsi Prusic a nad Prusicemi z rozdílných pramenů vychází potůček,

2. k němuž se také z rybníka Vohraženého (25) a Sadkovského (26), jakož i ze vsi

3. Olešce a nad Oleškou vycházející prameny nade vsí Nučicemi při­mísují a tak spojené skrze Nučice tekou.

4. Z té vsi z rozdílných stran též prameny do něho přicházejí skrze grunty a knížecí luka nučická a výžerecká a tekou ke vsi Výžerkám.

5. Tím způsobem do něho vchází prameny z té vesnice nad dvorem komoreckým.

6. Z lesů levé strany z rybníku Huňovského (27) do něho se spojují pra­meny, jakož i některé prameny do něho přicházejí pode dvorem komorec­kým. Žene se jimi knížecí mlýn komorecký o 2 kolách moučných a 1 stupní nádržkou. odtud teče skrze knížecí luka 1 díl hradeckých a vpadá do ryb­níka Mošteckého (28). V tomto potoce se mohou chytati raci.

7. Z pramenů rozdílných z Újezdce skrze grunty hradecké do téhož rybníka Mošteckého u samého chobotu vchází čistý potůček. Pod tímto ryb­níkem celý tok vpadá do gruntů hradeckých pod vsí Vlkančicemi a jimi protéká a vlévá se do Sázavy.

Čtvrtý tok:

1. Pod vsí Hryzely přichází z gruntů ratajských z rybníka Vavřinec­kého (29) hlavní tok jdoucí do gruntů knížecích, ke kterému se přiměšují od Radlic a Barchovic prameny a odtud potom vpadá skrze grunty zásmuc­ké pod Toušicí do rybníka Strašíka (30), k čemuž také býval za starodávna nad Toušicí náhon do pobočního rybníka.

Pod tím rybníkem mlýn slove Pašovský, kdež nebyl rybník stržený, podle smlouvy s p. Molitorem učiněné a pojištěné purkrechtem panství kos­teleckého bylo povoleno za jistý plat

položiti: jalovou. troubu na jeho náklad pro. hnaní vody na ten mlýn.

2. Od dvora Běšinovského se scházejí rozdílné prameny nad dvorem i ve dvoře do rybníka v zahradě, z něho do dvou přikoupených Beranovských (31, 32) vchází. Do tohoto hlavního toku pod pašovským mlýnem se vlévá. Odtud se žene grunty kouřimským4 na mlýn knížecí podkouřimský, který jest o třech moučných kolách, jahelce a stoupách. A vyjde zase od mlýna do hlavního toku a vpadá grunty kouřimskými do rybníka Velkého Hrázského (Y.30).

Na struze v chobotě v kouřimských gruntech má býti udělána a dělána zbraň na věčné časy, aby ryba proti vodě nemohla jíti (podle smlouvy s kouřimskými pány proti dání jim každoročně třiceti borových kmenů na trouby a při lovu rybníka jedné kopy kaprů a jedné kopy štik). Ačkoliv ten potok pak pod tou zbraní ještě doleji zasahuje k rybníku do kouřimských gruntů, to však jest tou smlouvou opatřeno, že kouřimští již nebudou míti práva, tam doleji chytati ryby ani raky.

3. Ve vsi Žďánicích a podle vsi se shromažďují rozličné prameny a vpadají nedaleko pod vsí do rybníka Klímovského (34) (nad kterýmž samým chobotem toho rybníka vycházejí též pěkné prameny).

4. Kdež také z levé strany pod pouští je pramen ze studánky a prochází rybníkem klímovským do rybníka Spatenky (35).

5. Jako i prameny vycházejí z Vostrého vrchu, přicházejí do rybníka Pekla (36) nad rybníkem Špatenkou, kde se scházejí spolu, z tohoto pak rybníka přicházejí k spojení do rybníka Hlubokého (37), z něho skrze rybník Vodák (38) tekou do rybníka Nového nad Kouřimí (39). K tomu se přimisují také prameny od Diblíkova a z dotčeného Nového rybníka jdou kouřimskými grunty na jejich mlýny, spojují se pod mlýnem Podkouřimským s hlavním tokem Vavřineckým a jak zpředu uvedeno, vchází do velkého rybníka Hrázského.

6. Nad dvorem Broučkovským vycházejí v zahradě pěkné prameny a přicházejí skrze hořejší pustý rybník (40), ležící v zahradě, do dolejší‘ho (41), z něho kouřimskými lukami zase do pustého rybníka broučkovského (42), doleji do rybníka Utopence (43), potom do rybníka Baby (44), až také do velkého Hrázského.

7. Nad vinicí zárybnickou z rybníků kouřimských vychází pramenitý tok do rybníka pod Stráží (45), potom dvěma pustými (46, 47) pod vinicí zárybnickou do velkého Hrázského.

Pod velkým rybníkem Hrázským je postavený mlýn knížecí o třech moučných kolách, jahelce a stoupách a voda se na něho žene splavem, ten tok vpadá ihned pod mlýnem do gruntů sedlicko-klášterských a těmi také jde svým tokem do gruntů radimských, až zase nad Plaňany přichází do knížecích gruntů.

8. Kdež také do toho hlavního toku vpadá z gruntů svojšických od Bošic nad Přebozy do hořejšího pustého rybníka přebozského (48) a doleji do mlýnského přebozského (49).

Pod tím rybníkem jest knížecí mlýn přebozský o dvou kolách moučných a stoupách, též i jahelce. Na něho se žene voda z rybníka jalovou troubou. a odtud voda vchází do rybníka dolejšího přebozského (50). Z téhož rybníka knížecími grunty vpadá do žabonoských gruntů, pod mlýnem rozkošským se schází s hlavním tokem z rybníka Hrázského a nad Platany přichází do gruntů plaňanských.

Z téhož hlavního toku býval před lety náhon na knížecí plaňanský mlýn, v kterém byla tři moučná kola, jedna stoupa a jedna jahelka. Nynější pak Radimský z Groffenburku, že týž náhon jest v jeho gruntu, nechce toho žádným způsobem povoliti, nýbrž voda je srážena a dotčený mlýn zůstává pustý.

Od Hradenína a Blinky, též mezi lukami plaňanskými, scházejí se prameny a vpadají do knížecích gruntů a procházejí rybníkem Velkým Plaňanským, též dolejším menším plaňanským (51), do mlýnského toku a tam se schází s hlavním hrázským tokem u louky zálešenské pod ohradou plaňanského dvora. Tady prochází plným tokem skrze obce a plaňanská luka,. též Vrbčany, v obcích vrbčanských pod kamenným mostem je nově udělaný náhon neb zájezek na způsob spmV1l pro hnaní vody na mlýn chroustovský o 3 moučných kolách, stoupě a jahelce. Dále je nově udělaná struha, zbývající pak voda se schází pod mlýnem chroustovským s mlýnskou vodou a vpadá do radimských gruntů nad Chotuticemi, teče grunty radimskými až k Dobřichovu do gruntů dobřichovských až pod ves Dobřichov k náhonu na rybník velký dobřichovský (52) a sádka (o tom, jak se dělí je zpráva při sádkách dobřichovských) a odtud vpadá do poděbradských gruntů a skrze ně teče do Labe.

Pátý tok

1. Nad vsí Dobré Pole vzniká pramen, který přichází do rybníka Kamenky (53), z něho vpadá skrze rybník Lejsek (54), a z toho teče rybníkem veským (55), dobropolským, též Bačovem, v zahradě pod dvorem (s přimíšením pramene z dvorského sklepa) valem prochází do rybníka Velkého Dobropolského (56). Odtud teče pěti rybníky nad Ledcemi (57, 58, 59, 60, 61) 

(totiž dvěma spravenými a třemi pustými), knížecími grunty též s přimíšenými prameny‘ ve vsi Viticích kšelskými grunty, schází se pod Kšely se synečským potokem.

2. Od Brníka z lesů Brnických spolu se scházejí prameny a tečou do

rybníka Hořejšího nouzovského (62), z něho na Mlýnský nouzovský (63) (mlýnec pod Sedlišti jest pustý), doleji do rybníka Třtinovatého (64), odtud do Dlouhého pod Sedlišti (65) (s přimíšeným pramenem od Sedlišť) a dále s přivtěleným pramenem z Chotýše vpadá do Synečského rybníka (66).

3. Nad vsi Krupou vycházejí prameny: předně do rybníka hořejšího Krupského (67), z něho do Pastušího (68), odtud do Veského (69), z něho a ze vsi do Prostředního (70), odtud do dolejších krupských rybníků (71) a do rybníka Měchýříka (72), z toho pak do rybníka synečského s přivtělenými prameny ze vsi Synče. Pod tím rybníkem synečským jest knížecí mlýn (kdež z rybníka se žene voda jalovou troubou do nádržky na mlýn o dvou moučných kolách a stoupách), odtud jde voda grunty pod Synčí a přichází do kšelských gruntů a pod Kšely se schází s dobropolským potokem, jdoucím od Vitic a teče k Bylanům. Ve vsi Bylanech se vede náhonem buďto na rybník (73) nebo na Bylanské sádky, nebo jalovou strouhou ke Lstiboři. Z rybníka, pak i ze sádek se schází jalovou struhou ke Lstiboři, odtud se

žene do rybníka Velkého klučovského (74). ‚

4. Z Nového Háje nad Kostelcem a od vsi Svatbína vycházejí prameny jako i z rybníka Smíchova (75) (který se nahání toliko srážkovou vodou), přicházející voda teče dvěma rybníky (76, 77) do kosteleckých sádek.

5. odtud s přimíšenými prameny ze dvora a pivovaru do rybníka pod

chmelnicí (78).

6. Odtud s přimíšeným,i prameny s druhé strany od městečka a lázní kosteleckých do rybníka Sladovského peklového (79) (kde je sladový mlýn o jednom kole), z něho do rybníka Tintěry (80).

7. Dáleji se žene mlýnskými struhami s prameny z kosteleckých lesů (Hlubokých dolů) na nádržku neb rybníček (81) nad mlýnem dolejším peklovským o jednom moučném kole.

8. Do této nádržky též z lesů hošteckých prameny přicházejí třemi

rybníky (00, 8‘3, 84) pod Hoští a odtud do rybníka Volšanu (85).

9. Do toho rybníka se scházejí prameny také od vsi Přehvozdí, z něho pak teče voda rybníkem Janem (86) a potom rybníkem Chrásteckým (87), z kterého se pouští povrchní jalovou troubou, držiteli chrásteckého dvora voda na mlýn do rybníka Žáku (88) pod Chrástem. odtud teče dílem knížecími grunty, dílem grunty přistoupimskými vesnicí Přistoupimí.

10. I s prameny ve vsi Přistoupimi teče do rybníka Přistoupimského (89), z toho se dělí na dvě části, jeden díl teče do rybníka Vokřínku (90) a z toho do rybníka Lacina (91) a dále z Lacina do rybníku Velkého Klučovského. Druhý díl vpadá na rybník Nouzovec (92) 1,1! Brodu, z něho na rybník Chodotín (93), dále na rybník Starý u Liblic (94) a odtud pod rybník Lacino do rybníka Velkého klučovského.

11. Z lesů kozojedských vycházejí prameny pod silnicí vyžlovskou od rybníka kozojedského (95) (i s přivtělenými prameny ze vsi Kozojed), přicházejí odtud do Dolánek jako i nad Kozojedy.

12. S druhé strany od silnice vyskytující se prameny tečou pustým rybníkem Pokličkou (96) do rybníka Hrnce (97) a dále do Dolánek.

13. Nad Štíhlicemi, ve vsi Štíhlicích, z vycházejících pramenů tečou čtyřmi rybníčky (98, 99, 100, 101) u Štíhlic do Dolánek, s oběma toky se scházejí u Kozojed a vpadají do rybníka Šemberu (102), z něho na rybník stodolu (103). Odtud přichází na rybník Řešeto (104) pustým rybníkem Mrzákem (105) na rybník mlýnský Tuchorazský (106), s přivtělením pramenů tuchorazských. Pod tímto rybníkem je knížecí mlýn (na který se žene voda povrchní jalovou troubou) o dvou moučných kolách a stoupě. Z něho zase voda vychází na rybník podvinický (107). Z rybníka podvinického podle starodávného urovnání jednomu měšťanu českobrodskému tolik vody, co by mělo jíti splavem přes okenice se pouští jalovou troubou na mlýn a tato voda se schází pod jeho mlýnem, který slove Chouranický s potokem

Tismickým v gruntech českobrodských. .

14. Z lesů pod Doubravčicemi přichází pramen do Hořejšího Lhotského rybníka (108) a teče pustým rybníkem Dolejším lhoteckým (109) do rybníka Mrzeckého (110), který .leží na škvoreckém panství. Odtud na rybník podskalský (111), též Velký Tismický (112) dále dvěma v ohradách Tismických (113, 114), jakož i Vodákem (115) pod Tismicemi.

15. Z něho i s, přivtělenými prameny do Vrátkova teče rybníkem Novým (116) nad Chouranicemi a prochází pod Chouranickým mlýnem v gruntech českobrodských a schází se s tokem z rybníka podvinického. Z toho toku se voda naháněla na mlýn u města Českého Brodu, jenž byl o třech moučných kolách, jako i neméně v zahradách českobrodských až posavad nad branou kouřimskou ku mlýnu pustému Liblickému, který bývalo dvou moučných kolách. Nyní však se nahání na rybník Netřebu u Liblic, ostatní tok prochází rybníkem Pastvištěm u Liblic, též Rákosným a schází se s tokem od mlýna pod Liblicemi a vpadá do rybníka Klučovského. V tom rybníce klučovském jest jalová trouba s kavernou, kterou se žene voda na mlýn klučovský, který jest o dvou moučných kolách, stoupě a jahelce. A odtud teče i jako ze splavu a rybníka Malého Klučovského k Poříčanům. Nad Poříčany jest náhon pro hnaní vody na mlýn poříčanský o dvou moučných kolách, stoupě a jahelce. A ve vsi Poříčanech zase přichází do hlavního toku. Pod Poříčany vpadá do gruntů císařských a odtud do Labe. V potoku od Poříčan až po český Brod se mohou chytati raci a drobné ryby.