ODPOVĚĎ V. ŠMÍDA NA ČLÁNEK O OBĚTIŠTI U Č.V.
Ke článku „Pohanské obětiště li Č. Voděrad.“
Údaje článku, pokud se týkají popisu, jsou správné. Kruhovitých přitesaných balvanů je tam roztroušeno ke 30. Ze zdejších lidí nepamatuje nikdo pranic o jejich původu. Není ani pověsti, která by se k nim vztahovala. Některé z nich ovšem již zmizely. Ve voděradské kovárně použili před lety jednoho k usazování kovadliny. Tak řeč. „obětních kamenů“ je tam několik. Mísovité prohlubně, dobře znatelné, byly nalezeny na dvou; v jiném je vytesána prohlubeň podoby podkovy přes 1/2m hluboká, ústící svým užším koncem na okraj kamene.
Kameny kruhovité jsou na jjv. příkrém svahu vrchoviny Kobyly (505 m), která má místy jednotlivé vyvýšené body nedaleko příkrého jjv. svahu; právě na těchto bodech jsou ~ tak řeč. „obětní kameny.“ Louka, na níž jsou kameny sváleny, je 399 m nad mořem.
Lidové pojmenování tohoto místa jest: v „Lískách“ nebo v Lógru. Pojmenování vesnice Voděrady vysvětluje ovšem Zoubek (O zakládání měst v Čechách v XIII.stol.) poněkud jinak:' Před I rokem 1000 svědčí mnohá stará místní jména, že celí rodové, jako jinde na Slovanech, dělávali jedno řemeslo, od něhož se jim dostalo u sousedů i jména. Poněvadž z Voděrad vycházeli na práce vodní, dostalo se jim jména Voděrady, neb raditi znamenalo dělati.
A vskutku bylo v nedalekém okolí Voděrad 17 rybníků. Bylo to zvláště údolí potoka Jevanského, které bylo bohato rybníky. Pod Jevanským rybníkem býval Šáchovec, Lambert, Dlouhý, Prostřední a Dolejší rybník. Hráze stojí dosud a místy je krášlí pěkné duby. Na potoce v Penčicích stával mlýn pana otce Klímy (brodský pan Klima jest z toho rodu), byla tu flokárna,- kde zdejší lidé pracovávali, je tam dosud šindelka a shořelá pila. Zdejší obyvatelé pamatují ještě, jak U obrázku bývala pole, která náležela ke mlýnu.
Hned vedle stávala vesnice Udašín a pod Bohumily vesnice Cukmantl. Patrno ještě zdivo. Také na potoce ve Lhotkách pod Konojedy stával mlýn. Zbytky hrází rybníka jsou dosud patrny. Mezi r. 1564-1571 náležely k voděradské, rychtě tyto mlýny: Mlýn Hačický, na kterém seděl Jan mlynář, jenž z toho mlýna platil o sv. Jiří 33 grošů a o sv. Havle 33 gr, Jan, zeť Vávry mlynáře, platil ze mlýna, kterémuž Lhotka říkali, o jednom kole byl a v lesích sám o sobě stál, o sv. Jiří 1 Kopu 16 gr., o sv. Havle 1 K 16 gr., slepice 4. Důra vdova držela mlýn, kterýž slul v Penčicích; ten ležel pod lesy černými sám o sobě, platila z něho o sv. Jiří 30 gr., o sv. Havle 30 gr. Tato také, obzvláště ale někteří lidé ze vsi Voděrad. platili z rolí, kteréž v nájmu drží do vůle vrchnosti, kteréž role někdy náležely ke dvoru hačeckému, kterýžto d,vůr všecek je spuštěn do gruntu. Ještě po třicetileté válce r. 1654 byly všecky 3 mlýny osídleny.
Ale i v dobách mnohem starších byl zdejší kraj osídlen. Při úpravě cesty z Voděrad do Konojed byla nalezena asi 300 kroků nad Borovinami r.1896 popelnice a kamenná sekyrka. Byly darovány uč. p. Šmidlíkovi pro měšťanskou školu v Kostelci.
Nad Propastí u silnice konojedsko-skalické, na katastru oplanském, byly prý též nalezeny popelnice. Bylo tam před lety i kopáno. Podrobnější zprávu by mohl podati pan kol. Dlouhý z Čes. Brodu, který v té době učil ve Stříbrné Skalici.
Dodatečně se dovídám od 881etého pana Javůrka, že byla v Lískách spravedlnost.. Více vysvětliti nedovede. V. Šmíd.
