9. 11. 2007
KOSTEL SV. MARTINA V KOSTELNÍCH STŘIMELICÍCH
Kdy byl náš kostel založen přesně nevíme. Snad
dříve než byl vystavěn zděný chrám, stával na témž místě kostelík dřevěný.
Jisto jest, že r. 1320 už kostel v Střimelicích byl. Poloha jeho jest půvabná.
Každý cizinec okouzlen je pohledem na kostel s kterékoliv strany. Nejkrásnější
ovšem je se silnice ondřejovské, odtud je pohled nezapomenutelný. Kostelu s
červenou bání, s tichým hřbitůvkem, tvoří majestátní pozadí zelené lesy, nad
lesklými zrcadly rozsáhlých rybníků, propastského a hrušovského. Mezi lesy
vystupují Konojedy a na obzoru vidět vrchol věže z Kostelce. Za jasných dnů
spatříme někdy panorama Krkonoš a jich předhoří. Nádherný je odtud pohled na
Stříbrnou Skalici dále na posázavské lesy; zakončené na obzoru mohutným vrchem
Melechovem u Ledče. Díváme-li se dolů do údolí se hřbitovní zdi, máme dojem, že
jsme na hradě a díváme se s cimbuří do dalekého kraje. Poloha u kostela nikdy
nezapře, že zde stávala tvrz. Z původního kostela zůstal nynější presbytář
goticky klenutý a v něm starý oltářní stůl, zděný, s vrchní kamennou deskou
velkých rozměrů. Pod deskou v olověné schránce je doklad o posvěcení kostela,
není však možno nazvednouti tuto kamennou těžkou desku, ježto na ní jest
konstruován oltář nový. Tento nový oltář dostal se do kostela ze zrušeného
klášterního kostela sv. Michala v Praze, jenž za Josefa II. byl proměněn ve
skladiště. Je to kostel značně vyšší než náš, jak můžeme viděti, díváme-li se
naň z Melantrichovy ulice nedaleko náměstí staroměstského. Proto oltář v
kostele střimelickém je ve své výšce klenbou tísněn. Oltář je slohu barokního,
velmi krásný, zato obraz sv. Martina na něm nemá umělecké ceny, ač byl draze
zaplacen před 80 léty. Na bočních oltářích v lodi stojí dvě sochy sv. Vojtěcha
a sv. Prokopa, které kdysi byli částí oltáře hlavního. V gotickém presbytáři se
zachovala sedilia, klenutá sedadla pro kněze z doby nejstarší a z pozdější doby
sanktuář s ozdobnou mříží, kde chovala se ve starých dobách velebná svátost. V
novější době chová se ve svatostánku na hlavním oltáři. Zajímavý jest spodek
kazatelny, pochodící asi z doby po r. 1500, s novějším nástavcem z r. 1713. Na
kazatelně bývaly dříve reliéfy 4 evangelistů, umělecky ze dřeva pro vedené, z
doby renesance, umístěné na průčelí chóru. Lavice na chóře jsou rovněž z té
doby, po stranách mají ornamenty, malované temperovými barvami, značně však
zašlé. K původnímu kostelu kol r. 1600 byla přistavěna prostorná loď a věž a k
stavbě použito kvádrů, ostění a kamene ze staré tvrze. Stavba tato už není tak
pevná jako stavba původního kostela. Věž byla stužena železnými sponami v
nedávné době. Na věži býval starodávný zvon z r. 1496, litý novoměstským
zvonařem Tomášem. Později byl přelit a s dvěma ostatními odveden na válečné
účely v r. 1917. Nový zvon, pořízený po válce, nenahradí nikdy svým zvukem
vzácný souzvuk tři starých zvonů, o něž byl kostel oloupen světovou válkou. Pozbyv
vlastních duchovních správců, kostel sv. Martin stal se už v 15. stol.
filiálním ke Konojedům, pak ke Kostelci, po roce 1754 na několik let k nově zřízené faře v Stříbrné Skalici. Příjmy z polí
kostela ze 3/4 připadají dosud k faře skalické. Když byla obnovena fara v
Ondřejově, byly osady bývalé farnosti střimelické včleněny do farnosti
ondřejovské r. 1782, při čemž se obec zavázala, že bude posílati pro kněze do
Ondřejova povoz, aby vykonával služby boží ve filiálním kostele. Boží tělo —
slavené v neděli po svátku Božího Těla, slaví se jako místní pouť, při čemž
scházejí se rodáci a přátelé se všech stran.
Kostelní Střimelice mají t. č. jednotřídní školu. A do r. 1935 byla zde dvoutřídka, dětí valem ubývalo, ze 100 klesl počet na 40. V obci je spolek dobrovolných hasičů. Spořitelní a záložní spolek Kampelička v obci a okolí blahodárně svépomocně působí. Starostou obce dlouhá léta je pan Josef David, rolník, správcem školy p. Rudolf Šedivý.
Kostelní Střimelice mají t. č. jednotřídní školu. A do r. 1935 byla zde dvoutřídka, dětí valem ubývalo, ze 100 klesl počet na 40. V obci je spolek dobrovolných hasičů. Spořitelní a záložní spolek Kampelička v obci a okolí blahodárně svépomocně působí. Starostou obce dlouhá léta je pan Josef David, rolník, správcem školy p. Rudolf Šedivý.
